sobota 16. února 2013

Dobrá, takhle to dopadá, když si impulzivně založíte blog aniž by jste měli předem napsaný jediný článek. Ne že bych snad nevěděla o čem psát. Ale krátce po tom, co jsem blog založila, se můj život zvrhl v menší chaos. Což v kombinaci s moji přirozenou leností není zrovna recept na často aktualizovaný blog. Nicméně, vzhledem k tomu, že to tu stejně nikdo nečte, netrpím výčitkami svědomí ;)

A co se vůbec stalo? Už nějakou dobu se snažím sehnat práci v Anglii jako au pair. Nad odjezdem do zahraničí jsem uvažovala celkem dlouho. Ne, nemyslím si, že za sousedovým plotem je tráva zelenější, ale opravdu mě zajímá jak se žije jinde (jasně, strašné klišé ;)). Původně jsem uvažovala nad nějakou "opravdovou" prací, ale se svojí angličtinou si na něco podobného netroufám (domluvím se, ale pracovního pohovoru bych se zatím docela bála). Takže jsem si založila profil na http://www.aupair-world.net/ a pustila jsem se do hledání vhodné rodiny. Což bylo minimálně ze začátku celkem svízelné. Některé slibně vypadající rodiny se najednou odmlčeli a už se mi nikdy neozvali. Jiné zase měli docela vtipné požadavky (u jedné bych se například kromě třináctileté dcery starala taky o osm psů). Jednu chvíli jsem začínala propadat zoufalství a přestávala jsem věřit, že nějakou rodinu najdu.

Nakonec se ale (chvíli po založení blogu) něco zlomilo a dokonce se mi začalo ozývat i víc rodin najednou. Od toho už nebylo daleko k tomu, abych se s někým domluvila. Samozřejmě, pořád se spoustu věcí může zvrtnout. Rodina se mnou může špatně zacházet, jakkoliv zněli do telefonu mile a trpělivě. Můžou si to těsně před odjezdem rozmyslet. Můžou si to rozmyslet těsně po příjezdu (to by bylo obzvlášť veselé). Můžu být naprosto mizerná (jeden by řekl, že na podobné práci se nedá nic pokazit, ale zvorat i nezvoratelné je moje tajná superschopnost). Nicméně momentálně si podobné věci snažím moc nepřipouštět. Takže nacházím v takovém tom zvláštním stavu, kdy se na něco neuvěřitelně těšíte a zároveň z toho máte příšerný strach :)

Celkem zábavná je i reakce okolí. Od "Ty jsi odvážná" (jako kdybych se chytala odjet do nějakého hladomorem souženého státu někde na opačné polokouli), po "A ty umíš anglicky?" (pronášené takovým tónem, jako kdybych si měla uvědomit, že jsem tuhle drobnost opomněla, zvolat, že neumím ani slovo a utíkat všechno zrušit :)).

Takže takhle nějak to se mnou je. Každopádně slibuju, že pro příště bude podobného vylívání srdíčka co nejmíň :)

středa 16. ledna 2013

Zdravím :)

Zdravím všechny potenciální čtenáře a náhodné kolem jdoucí! Jaké přechodné pominutí smyslů mě donutilo založit si vlastní blog vám už nepovím. Ale stalo se a teď se nějak musíme vyrovnat s následky ;)

Nejsem nijak zvlášť zajímavá osoba, necestuju na zajímavá místa, nepeču ani nevařím nic výjimečného a moje výtvarná a literární tvorba není na takové úrovní, abych se jí nestyděla publikovat. Takže obsah blogu budou tvořit hlavně články o tom co mě baví (nebo spíš čím jsem momentálně posedlá :)) - komiks, film, steampunk, hooping, knížky...

Snad se tu časem urodí něco zajímavého. A třeba to tu bude i někdo číst :)